Velikonoce jsou původem svátky jara. Pohané v tuto dobu slavili svátky plodnosti, tj. období, kdy znovu ožívá příroda a křesťané o Velikonocích oslavují Kristovo zmrtvýchvstání.

Datum velikonoc je určeno na první neděli po prvním jarním úplňku. Letos tedy budou Velikonoce 12.dubna.

Jaké jsou velikonoční symboly ?

Velikonoční pomlázka - Tento název označuje svazek spletených vrbových proutků, který slouží jako nástroj ke šlehání - šlehání zelenými spletenými pruty (pomlázkou)  údajně přináší  "pomlazení".

Velikonoční vajíčka – Dívky dávají chlapcům vajíčka odměnou za šlehání a za odříkání hezké koledy. Vajíčka jsou buď plná a barevná, nebo i prázdná vyfouknutá vejce , která slouží především jako dekorace.

Velikonoční beránek - Beránek jako obřadní pokrm je znám už od středověku.

Velikonoční zajíček - Velikonočního zajíčka náš národ převzal z Německa . Tajné roznášení vajíček mu bylo přisuzováno snad proto, že na jaře býval vídán u lidských obydlí, kde vyhledával potravu. Přispěla k tomu i povídka německého spisovatele K. Schmidta Kraslice, ve které se praví, že zajíček snáší v poli pro hodné děti barevná vajíčka. Dalším starým zvykem bylo honit "velikonočního zajíce", což znamenalo hledat ukrytá vajíčka na poli.

Velikonoční dárečky - Lidé se obdarovávají i o Velikonocích,  aby je "nepokakal beránek".
Velikonoční oheň a svíce – Od posvěceného velikonočního ohně se v kostele zapalují svíce. Světlo - tedy i světlo zapálené svíce, je chápáno jako symbol života. Velikonoční svíce znamená vítězství nad zimou.

Kříž - Stal se symbolem věčnosti a především symbolem propojení božského (svislé rameno) a pozemského světa (vodorovné rameno).

Jidáše - Pečivo z kynutého těsta stáčené do různých motaných tvarů. Toto pečivo se peče na Zelený čtvrtek.

Pučálka - Naklíčený hrách - v široké nádobě se hrách zalil na dva prsty vlažnou vodou a nechal se stát dva dny na teplém místě, až napučel. Potom se slila přebytečná voda – jen tak, aby byly hrášky částečně ponořeny. Po třech dnech mu začínaly rašit klíčky.

Kočičky – Pučící pruty z jív – poslové jara.

Vysévání obilí – Obilí se vysévá i doma, do misek a talířů, aby rostoucí zelená travička přivedla přicházející jaro. Zelená je barvou jara.

Velikonoční kaktus – má červené nebo oranžovočervené pravidelné květy a jeho zelené články listů jsou obroubené nápadným červeným lemem.

Řehtačky - Od Zeleného čtvrtku po Bílou sobotu mlčely zvony („odlétaly do Říma“), ke svolání k bohoslužbám lidem sloužily jiné nástroje… řehtačky.

Jaké jsou velikonoční zvyky ?

V Česku je tradicí hodování a pomlázka. Na Velikonoční pondělí ráno muži a chlapci chodí po domácnostech svých známých a šlehají ženy a dívky ručně vyrobenou pomlázkou z vrbového proutí. Pomlázka bývá spletena až z dvaceti čtyř proutků a může být od půl do dvou metrů dlouhá. Ozdobená je pletenou rukojetí a barevnými stužkami. Při hodování muži odříkávají koledy (např. „Hody hody doprovody“).
Vyšupaná žena dává muži barevné vajíčko. Pověst říká, že dívky mají být na Velikonoce vyšlehány, aby zůstaly celý rok zdravé a uchovaly si plodnost. V některých oblastech ženy mohou pomlázku oplatit odpoledne, kdy vylívají na muže a chlapce kbelíky studené vody.